AKTUALITA: Představujeme novou hráčku sezony 2020/21 Veroniku Dvořákovou

27.06.2020 15:47

1. Jméno Veronika Dvořáková není kynžvartskému fanouškovi úplně neznámé. Přes to, pojď, se prosím našim příznivcům trochu víc představit. 

Pocházím z Chebu, kde jsem s házenou začínala. Současně s tím jsem chodila na gymnastiku. Házenou hraji třináctým rokem. Nedávno jsem úspěšně dokončila maturitní zkoušku na sportovním gymnáziu v Mostě, kde jsem dříve hrála, a nyní se hlásím na vysokou školu.

2. Jaká je Veronika Dvořáková a její házenkářský svět? 

S házenou jsem začala ve svých sedmi letech. Přivedl mě k ni můj taťka (Radek Dvořák, bývalý trenér mládeže Lokomotiva Cheb, současný asistent trenéra našeho týmu žen a rozhodčí licence B), ktery dříve hrál v Německu. Moje házenkářské začátky jsem abslolvovala s trenérem Šimonem Božíkem. Poté si mě pod svá křídla vzal můj taťka s Vláďou Königem (nyní předseda oddílu Házená Kynžvart a trenér dorosteneckého týmu), pod kterými jsem hrála do mladších dorostenek. V období mladších žaček jsem ještě hostovala v Tachově. Současně s přestupem na střední skolu jsem začala hrát v Mostě, kde jsem se propracovala až do “A” týmu pod vedením trénéra Petera Dávida. V Mostě jsem se vlastně poprvé potkala s nynějším kynžvartským trenérem Peterem Sabadkou, který trénoval starší dorostenky, a se kterým se nám podařilo získat dva dorostenecké tituly. Také na základě této zkušenosti vím, ze přestup do Kynžvartu nebude krok vedle.

3. Jak míchají životem tyto hrací karty: Táta a dcera - trenér a svěřenkyně - rozhodčí a hráčka - a co maminka a dcera? 

Vztah s taťkou je velmi ovlivněn házenou a celkově sportem. Je to velký fanda nejen české házené a vlastně on mě naučil vytvořit si lásku k tomuto sportu. K házené mě přivedl, předal mi své poznatky a zkušenosti jako trenér a dokonce jsem měla možnost se s ním potkat na hřišti jako s rozhodčím. Připisuji mu proto značnou část mých dosavadních “úspěchů”. Další důležitou osobou je moje mamka, která mi byla vždy velkou oporou, a to nejen ve sportu.

4. Tvoje házenkářské ambice a jakou roli v nich hraje přestup do Házená Kynžvart? 

Mé házenkářské ambice jsou vysoké. Láká mě zahraničí a vyzkoušet si jiný styl házené. V Kynžvartě bych se chtěla individuálně zlepšit a vrátit se zpátky do formy. A samozdřejmě dostat se s týmem do MOL ligy, nejvyšší ženské česko-slovenské soutěže. Tým má vysoké ambice, kvalitního trenéra a super partu holek, co víc si přát?

5. Ještě dneska mi mrazí, když si vzpomenu jak jsi mi vyprávěla zážitky z LM v Györu - přibliž detaily i ostatním, prosím? 

Letos jsme měli s Mostem možnost hrát Ligu mistrů. Hrozně jsem se na ten zápas těšila. Tam ale nešlo jen o samotný zápas, ale i o to ostatní okolo. Neskutečně bouřlivá atmosféra, obrovská aréna a perfektní zázemí. Pocit, že hrajeme proti jednomu z nejlepších týmu světa, byl neuvěřitelný, ale dostavil se až s odstupem času. Takové zkušenosti jsou k nezaplacení. 

6. Už jsi také nakoukla i do seniorského reprezentačního týmu ČR - jaký byl zážitek zahrát si na domácím turnaji O štít města Chebu? 

Jsem hodně vděčná za tuto příležitost. Hrát první reprezentační zapas v rodném městě by chtěl snad každý. Na jednu stranu jsem byla velmi nervozní, přišlo se podívat hodně známých, ale emoce a euforie ze zápasu ten pocit přemohli. Maximálně jsem si to užila a tajně doufám, že si to někdy zopakuji.

 

6. Prozraď nám nějaké pikantnosti z házenkářské domácí kabiny?

To bohužel nemůžu. Je takové nepsané pravidlo, že co se stane v kabině, tam i zůstane. Takže bohužel...