A-TÝM, Aktuality

Zamyšlení manažera klubu Vladimíra Königa před zahájením nové sezóny MOL ligy 2022/2023

Jak ze své pozice manažera hodnotíte loňský premiérový ročník v nejvyšší ženské házenkářské lize?

Z naší první sezóny v nejvyšší soutěži se mi stále ještě točí hlava. Doufám, že jsme v naší novodobé klubové etapě nepřepálili začátek. Cílem bylo udržet soutěž a skrytý sen, vyzkoušet si play-off, se nakonec podařil na výbornou. V play-off jsme sice neuspěli a skončili na čtvrtém místě, i tak je to velký úspěch. Rozhodně jsme všichni sezónu končili s jazykem na vestě, byl to mazec.

Jaké nové zkušenosti jste během minulé sezóny jako klub načerpali?

Pro hráčky určitě hlavní zkušeností bylo hrát pod tlakem. Do nedávna jsme to dělali hlavně pro radost, nyní je to občas tak velký tlak, že už u toho moc radosti nestihnete ani prožít. Paradoxně čím výš v té soutěži jste, tím větší tlak to je. Díky systému nejvyšší soutěže je pořád o co hrát. V české společnosti je bohužel hodně závistivců, a ti vám také moc radosti nezpůsobí. Když se přidá kritika od lidí mimo klub, kteří pro náš sport nic nikdy zadarmo neudělali a jen ho zneužívají, ti nejhlasitější dokonce svůj klub v minulosti i dost poškodili, a teď se nestydí hlavně na sociálních sítích hloupě kritizovat naší práci, tak to je pro mě osobně hodně hořká zkušenost. Naše děvčata se s tímhle efektem také setkala poprvé, předtím jsme nikoho nezajímali a většina světa o Lázních Kynžvart nic nevěděla – asi nám ani nebylo co závidět. Minulá sezóna mě osobně přinesla jedno velké lidské zklamání a obrovské ponaučení. Díky tomu věřím, že nejsem do budoucna tak lehko zneužitelný, jako v té naší první sezóně. Bohužel dopady mého naivního, dobráckého přístupu zasáhnou ještě i do atmosféry některých našich utkání v nadcházející domácí soutěži. S tím se musím ještě sám poprat. Ale jak se říká, co vás nezabije, to vás posílí.

Jaké silné, nebo naopak slabé stránky týmu se během sezóny objevily?

Za silnou stránku považuji pracovitost našich hráček. Jsme malý klub, který pochází z malého městečka, takže každá pracovitá a poctivá hráčka je pro nás velice důležitá. Máme profesionální realizační tým, který dokáže vytěžit ze všech maximum. Rovněž lidé okolo, kteří nám pomáhají, jsou úžasní. Ta slabá stránka je právě to, že nemáme v zádech základnu statisícového města a zatím se potýkáme s lehkým podstavem.

Prozradíte nám plány a ambice na nadcházející náročnou sezónu?

V domácí soutěži chceme hlavně obstát před konkurencí, celá liga bude, dle mého, o dost vyrovnanější. Vždyť na 2. – 5. místě byla základní část otevřená až do posledního kola. V evropských soutěžích se chceme otrkat a nejlépe zabydlet, ale uvidíme. Zatím moc nemáme představu o tom, co nás přesně čeká. Letní přípravu jsme trávili většinou v zahraničí. Hráli jsme se soupeři, kteří se účastní Ligy mistrů, EHF ligy i EHF cup, dokonce jsme sehráli zápas s reprezentačním výběrem žen Jižní Koreje. Chtěli jsme děvčata co nejvíce seznámit s vrcholnou, zahraniční házenou a potažmo i náročným cestováním a diskomfortem s tím spojeným. S týmem jsme v létě během pěti týdnů hráli jednou doma, jednou ve Slovinsku, jednou v Chorvatsku, dvakrát v Maďarsku, třikrát v Polsku a dvakrát v Německu. Dohromady tedy 9 mezinárodních utkání, 4 150 kilometrů na cestách, celkem 62 hodin v autobuse a 13 nocí strávených na hotelech.

Chtěl byste něco na závěr vzkázat fanouškům?

Hlavně bych chtěl našim úžasným fanouškům poděkovat za enormní podporu, kterou nám v minulé sezóně hlasitě vyjadřovali nejen na domácích zápasech. Je pro nás obrovskou satisfakcí, když vidíme naši halu zaplněnou do posledního místa a všichni fandí jako o život. Je to od nich jasný signál, že je naše hra baví a hráčkám to neuvěřitelně psychicky pomáhá. Rozrůstáme se postupně i v zázemí klubu a pozorný fanda jistě pár novinek zaznamená.

Sdílet